“Je to proto, že zemřeli, “ řekl zamyšleně.
“A uvidíš je ještě někdy?” zeptala jsem se.
Pečlivě zvažoval svou odpověď. Nakonec řekl, že nic na světě by nechtěl víc než znovu vidět svou matku a otce, ale že nemá žádný důvod - a ani žádné důkazy - podporovat myšlenku posmrtného života, a tak se nemůže nechat pokoušet takovým uvažováním.
“Proč?” zeptala jsem se.
Na to mi velmi láskyplně odpověděl, že to může být nebezpečné věřit věcem jen proto, že chceme, aby to byla pravda. Můžeš tak být snadno podvedena, pokud se nechceš ptát, protože vše co je opravdu skutečné, může být postoupeno ke zkoumání.
Pokud si vzpomínám, bylo to poprvé, co jsem začala chápat neměnost smrti a kdykoliv jsem odbočila do nějaké existenciální krize, moji rodiče mě vždy utěšili bez odchýlení se od jejich vědeckého pohledu na svět.
“Jsi naživu právě v tuto chvíli. To je úžasná věc,“ řekli mi. Když vezmeš v úvahu téměř nekonečný počet rozvětvení na cestě, která vede k jakékoliv jedné osobě co se narodila, musíš být vděčná, že jsi to ty právě teď. Pomysli na obrovské množství potenciálních alternativních vesmírů, kde by se například tvoji pra-pra-pra…prarodiče nikdy nesetkali a ty bys nikdy nebyla. Kromě toho můžeš pocítit radost ze života na planetě, kde jsme se vyvinuli dýchat vzduch, pít vodu, a milovat teplo naší nejbližší hvězdy. Prostřednictvím DNA jsi připojena ke všem generacím před tebou - a ještě dál až do vesmíru, protože každá buňka ve tvém těle pochází z nitra hvězd. Jsme potomci hvězd, to byla otcova známá věta a naučil mě vnímat tímto způsobem.
Sasha Sagan
Žádné komentáře:
Okomentovat